První lidskou přítomnost dějiny zaznamenaly v období starší doby kamenné. V období starověku území obývaly keltské a germánské kmeny.
Od prvního století našeho letopočtu území ovládli na pět století Římané. Poté velká část dnešního Nizozemska patřila k Franské říši. Od století desátého byl zaznamenán hospodářský i kulturní rozmach. Byla to doba, kdy se území podrobovalo římskoněmeckému císaři. Získávala větší samostatnost a vznikala první hanzovní města.
Od roku 1477 území ovládla dynastie Habsburků. V 16. století bylo postupně založeno sedm provincií a následně byla vyhlášena nezávislost Spojených nizozemských provincií. Šestnácté a sedmnácté století zaznamenává obrovský kulturní rozmach. V těch letech se země stala světovou námořní a koloniální velmocí. Konec 17. století je ale symbolem hospodářského úpadku. Země se ocitla pod nadvládou Francie a roku 1815 byla Vilémem I., vytvořena konstituční monarchie, kam spadala ještě Belgie a Lucembursko. Státy se oddělili o 15 let později a od té doby má Nizozemí své současné hranice.
Za první světové války si zachovala neutralitu. Ve druhé světové válce byla pět let okupována německými vojsky. Ve druhé polovině 20. století se Nizozemci zapojili do integračních procesů a s Belgií a Lucemburskem vytvořili Benelux. Také stáli u zrodu Evropských společenství NATO.